Položili jste si někdy otázku, jaká cesta vývoje stojí za vznikem kartonové krabice a jaká je historie balení v obalovém průmyslu? Tento krátký článek shrnuje přehledný výčet stěžejních milníků od přírodních materiálů až po kartonové krabice z vlnité lepenky.

Historie balení – období PRAVĚKU

První formy balení sahají až do pravěku, kdy lidé používali přírodní materiály, jako jsou listy, kůže nebo proutí. Tyto jednoduché obaly sloužily k ochraně potravin a předmětů před poškozením nebo zkažením. S rozvojem zemědělství a obchodních cest se začaly používat pevnější a trvanlivější obaly, například hliněné nádoby, které byly schopné uchovávat tekutiny a sypké materiály.

Pokročilá historie balení –  období STAROVĚKU

V období starověku hrály zásadní roli dřevěné bedny, sudy a keramické amfory. Tyto obaly byly hojně využívány v obchodu mezi civilizacemi, například při přepravě vína, oleje či obilí. Papír jako obalový materiál má své kořeny v Číně, kde byl vynalezen už kolem roku 100 n. l. Číňané využívali papír nejen pro psaní, ale také jako obalový materiál, například k balení jemných předmětů, čaje či koření. Z Číny se znalost výroby papíru postupně šířila do světa – přes Střední východ a Evropu až do dalších kontinentů. V Evropě se papír stal běžným v období středověku, kdy se používal pro menší balení drahého zboží, například šperků, koření nebo léčiv.

Vznik vlnité lepenky jako obalového materiálu

První skutečná revoluce v papírovém balení však přišla až s průmyslovou revolucí v 18. a 19. století. V této době se díky technologickým inovacím začal vyrábět papír ve velkém množství a za nižší cenu, což umožnilo jeho široké použití. V roce 1856 ve Velké Británii došlo k prvnímu patentování materiálu dnes známého jako vlnitá lepenka. Původní použití byl k vystýlce klobouků. Tento materiál poskytoval větší pevnost a schopnost tlumit nárazy než běžný papír.

V roce 1871 patentovali Američané Albert Jones a Oliver Long kartonovou krabici z vlnité lepenky, což odstartovalo nový způsob balení zboží. První aplikace tohoto materiálu se využívaly zejména v USA, kde byly krabice ideální pro přepravu křehkého zboží, jako je sklo, keramika nebo lahve s nápoji. Díky své pevnosti a lehkosti si brzy získaly oblibu i v dalších průmyslových odvětvích, například při přepravě zemědělských produktů, textilu nebo strojních součástek.

Už v historii přišli na to, že vlnitá lepenka je nejen praktická, ale také snadno recyklovatelná, což se ukázalo jako klíčová vlastnost. Tento materiál tak položil základ moderním ekologickým obalům a dodnes patří mezi nejpoužívanější typy balení po celém světě.